Somálsko

Země na východním cípu afrického kontinentu je synonymem pro chudobu a zaostalost. I na africké poměry se jedná o velmi bezútěšný region, kde pořádně nefunguje jakákoliv administrativa a centrální řízení. Nestabilní politická situace, hladomor, válka nebo novodobé otroctví – to je jen stručný výčet problémů, se kterými se Somálsko v současné době potýká.

Nikdo tak docela neví, kolik lidí vlastně v tomto státu žije. Sčítání lidu zde neproběhlo již několik desítek let, proto se lze setkat s údaji lišícími se až několikanásobně. Zatímco některé prameny hovoří o osmi, jiné udávají až patnáct milionů obyvatel. Jedná se o příslušníky nejrůznějších etnických skupin, které se na zdejším území mísí již odnepaměti. Nezávislost vyhlásilo Somálsko v roce 1960, podobně jako další země Afriky.

Ještě před několika lety šlo o velmi špatnou lokalitu pro exotickou dovolenou, poměry se ale trochu zlepšují – přesto však MZV cestu nedoporučuje. Rizik je zde totiž pro cestovatele bohužel stále dost. Někdejší britská a italská kolonie s hlavním městem Mogadišu sousedí s Etiopií, Keňou a Eritreou. Tři tisíce kilometrů dlouhé pobřeží, skalní malby v Hargeise z období neolitu, velká mešita Fakr al-Din v hlavním městě ze třináctého století, ale třeba i známé pohoří Cal Madow, kde byste našli Shimbiris, nejvyšší horu Somálska.

Sloni, leopardi nebo zebry a žirafy, přesně tyhle živočišné druhy najdete v Národním parku Kismayo (Haabar Waalid). Bohužel, roku 2004 zasáhla Somálsko ničivá vlna tsunami, místní trápí nejen chudoba, ale i nakažlivé nemoci. Průměrný věk dožití je pro Evropana nepředstavitelných padesát roků, drtivá většina obyvatel je negramotná a nemalé procento lidí je zde infikováno virem HIV.