Libanon

Libanon má v současnosti necelé čtyři miliony obyvatel a rozkládá se na deseti a půl tisících kilometrech čtverečních. Nejvyšším vrcholem země je hora Kurnat as- Saudá se svými 3088 metry nadmořské výšky. Sousedé Libanonu jsou jen dva – Sýrie a Izrael. Co zajímavého pak tato malá zemička vlastně nabízí? Podívejme se třeba do Bejrútu, která má v současnosti dva miliony obyvatel a je hospodářským i kulturním centrem Libanonu. Najdete tu – jen tak pro zajímavost – křesťanský chrám hned vedle mešity (konkrétně jde o katedrálu sv. Jiří a mešitu Mohammada Al-Amina), Abrahamovu synagogu a na předměstí Bejrútu i původní římské lázně. Od věci nemusí být ani návštěva místní radnice, která tvoří jeden velký komplex, podívat se můžete i do tamního muzea, kde se dozvíte hodně o historii nejen Bejrútu, ale i celé této maličké země. Bejrút je nakonec moderním městem s plným zázemím, takže turisté se zde cítí docela v poklidu a bezpečně, ne jako ještě před pár lety, kdy se zde ještě bohužel bojovalo… Zhruba osmdesát kilometrů jižně od Bejrútu je Týros, respektive to, co z něj zbylo. Antické město, které bylo založeno už tři tisíce let př. n. l. a jež úspěšně dobyl i Alexandr Veliký a proběhla tudy i Křížová výprava. Podobně je na tom někdejší fénické město Byblos, které bylo osídlené už v neolitu nebo Baalbek, kde najdete i trosky zajímavě vyhlížející antické římské architektury. Zmiňme například Jupiterův chrám, z něhož se ale bohužel zase tolik nedochovalo. A abychom ještě poreferovali o „živém“ městě na závěr, zmiňme Tripolis. Ten se nachází na samém severu země, najdete zde spoustu historických budov – patřil totiž pod nejméně desítku různých státních útvarů. Za všechny památky zmiňme snad jen citadelu Raymonda de Saint-Gilles, francouzského velmože křižáckých výprav. A ještě pár slavných osobností – z Libanonu pochází astronom Charles Elachi a prvním olympijským medailistou v historii země byl Zakaria Chibab, který získal v řecko-římském zápase stříbro (Helsinski, 1952).