Estonsko

Estonsko je pobaltská země, kterou takřka ze dvou třetin pokrývají lesy. Milion a tři sta tisíc obyvatel, hlavní město Tallinn, spoustu jezer a močálů, průměrná roční teplota se pohybuje kolem šestnácti stupňů Celsia. Moderní Estonsko brzy oslaví sto let od vyhlášení nezávislosti, kterou ale přerušila druhá světová válka a opětovné podmanění země ze strany vítězného SSSR. Co zajímavého tu máme pro nadšené cestovatele?

Na čtyři tisíce kilometrů pobřeží, rozsáhlé nížiny (nejvyšší hora Estonska Suur Munamägi je pouhých 318 metrů nad hladinou moře), proslulá řeka Narva. Přes tisíc velkých přírodních nebo umělých jezer, na nejslavnějším Čudském (Pejpuském) jezeře se odehrála v roce 1242 slavná ledová bitva mezi Alexandrem Něvským a Řádem německých rytířů. Pětkrát menší hustota zalidnění než u nás, početná ruská a ukrajinská menšina, podobně jako v Lotyšsku, vysoké procento ateistů (opět jistá podobnost s ČR, nakonec, podobně jako my platí „korunou“). Úředním jazykem je estonština, která nese podobné rysy s finštinou a maďarštinou.

Největším městem Estonska, přímo sousedícího s Ruskem a Lotyšskem, je půlmilionový Tallinn, slavnou historii má za sebou i padesátitisícová Narva. Skandinávský duch je prostoupený celou zemí, Estonci velmi rádi zpívají a dá se říci, že většina obyvatel zde má nějaké umělecké nadání.

Za návštěvu stojí nejen historické centrum Tallinnu, města, které si prožilo staletí pod německou, švédskou i ruskou nadvládou. Pravoslavný chrám Alexandra Něvského, výborně zachovalé hradby někdejšího středověkého města, někdejší letní sídlo ruských carů – Kadriorg – dnes slouží jako oficiální prezidentský palác. Zajímavá je i Narva a její proslulá Heřmanova pevnost nebo budova staré radnice. Totiž, říkat, že Estonsko nabízí jen přírodní krásy, by bylo ošklivé klišé.